S písečnou bouři v zádech si to razili na svém vozu směrem k známému podniku na rozcestí. Jejich směr byl záměrný, protože U Tlustýho krtkopotkana se dobře obchodovalo a lahodné krtkopotkančí klobásy byly vyhlášené.

Do hospody vstoupil muž s plnovousem a pozdravil se s hospodským jako se starým známým. Dal si oblíbený nápoj a chvíli postával u baru a povídal si s DCím. Opodál popíjel urostlý junák, který nepatřil mezi časté návštěvníky.

Dveře se otevřeli a vešla krásná mladá dáma pravděpodobně s velkou žízní a rovnou si objednala kořalku. Hned se dala do řeči s Hanem a všimla si, že urostlého junáka kousek za nimi zná ze studií. Ten, když ho oslovila, to popíral a tvrdil, že je jenom pastevec a nemohl s dámou studovat. Představil se jménem Ivan. Mezi tím vcházejí další lidé vypadající jako malí obchodníci, doufajíc, že při obchodování budou mít štěstí.

Epsar si sedla spolu s pastevcem ke stolu. Han postávající pořád u baru si až po dalším korbelu piva uvědomil, že obchodník mu je nějaký povědomý. Ano, byl to ten s kterým měl zde dohodnutý kšeft. Ovšem mladého kluka, který přišel s ním nepoznával. Waley i Han věděli moc dobře, že provést to kvůli čemu tu dnes jsou nebude snadné a musí být opatrní.

Za svým korbelem piva seděl ještě jeden návštěvník. Na první pohled jasný mnich ze slunečného řádu. Prozrazovalo ho tetování na obličeji a dalších částech jeho těla. Zjevně neškodný, ale pro některé dost otravný. Má to tady v oblibě a rád se pocestných ptá jestli chtějí vyslechnout a poradit.

DC poslal svojí pomocníci, ať se jde podívat, zda nedorazila hudebnice, jenž měla zanedlouho vystoupit. Oznámil hostům, že na dnes je připraven hudební program. Slečna dorazila na vystoupení s menším zpožděním. Její hudební výstup nebyl asi pro všechny lákavý a tak si někteří vyšli ven na kouřovou. Vevnitř zůstal mladý pomocník obchodníka, který jim ve skutečnosti vlastně nebyl. O tom věděl ale jenom Waley. Epsar a mnich seděli na svých místech. Po dalším doušku kořalky se jí zdálo, že osoba, která tady bubnuje na malý bubínek a vlní se v tanci směrem k mladému Juliusovi Petersonovi jí někoho připomíná. Asi si časem uvědomila koho, ale nijak nezasáhla a hudebnice vytáhla nůž a řízla chlapce. V tom se začali dít zajímavé věci. Mladík jakoby se zbláznil a začal mlátit vše okolo, když mu do cesty náhle vstoupil Ivan vycházejíc z toalety. Ten vytáhl zbraň a málem ho střelil. Někdo však stihl Juliuse omráčit a tak jí honem schoval. V tom zmatku si přihlížející střelné zbraně nevšimli a pokud někdo z nich ano, nechal si to pro sebe. Nad tím jak to, že pastevec má zbraň, na niž pokud by neměl povolení měla zůstat za barem, se nezamýšlel.

Frank Taylor, po tom co se napil svého čerstvě načepovaného piva, si všiml něčeho jiného. Jeho pozornost upoutal zvláštní amulet na krku teď omráčeného mladíka a skutečnost, jak mu po říznuti potemněli oči. Situace se po chvíli uklidnila a většina hostů si šla zapálit opět na terasu, chráněnou před písečnou bouří. Potetovaný Frank si povídal s otřeseným Juliem a na druhé straně terasy stal pašerák se zlodějem v převleku. V době, kdy se vevnitř schylovalo k onomu incidentu, nacházeli se na terase jenom oni dva. Podívali se kolem sebe, a Mal Solo, říkajíc si Han, povídá: “Dnes je na pobřeží obzvlášť krásně“. Waley mu vzápětí odvětil: „Takzvaně piknikové počasí.“ Jednalo se o kódovou větu, značící, že obchod může bezpečně začít. Ta chvíle nastala a započalo předání balíčku.

Teď si povídali o tom, co se před chvílí událo. Jak popíjeli, vzpomínali si na to, co slyšeli vyprávět jiné i na to co se jim přihodilo cestou sem. Zloděj sdělil, že balíček, který má Mal převést není věc, ale osoba. To se pašerákovi z osobních důvodů moc nezamlouvalo.

Najednou slyšeli znovu křik vycházející z hospody a vběhli dovnitř. Viděli, jak do místnosti vstupuje číšnice a na zemi leží zdatný junák. Vedle něj naříká madam, která už vypila celkem dost korálek. Hned za nimi přiběhl i DC, který se byl poohlédnou kam se vytratila žena, vydávající se za hudebníci. “Co se to u všech krtkopotkanů stalo” povídá. Vzlykající žena odpověděla “Nevím, seděli jsme a povídali si a najednou vyskočil a hodil sebou o zem a od té chvíle se nehýbe”. Okamžitě jeden z přítomných zkontroloval tep bezvládnému člověku. Verdikt zněl “Už mu není pomoci”. Po jeho prohledání našli průkaz Lovce lidí a to byl i důvod, proč měl u sebe Ivan zbraň. O mnoho důležitější byla otázka “Proč tady leží mrtvý a co způsobilo jeho úmrtí”?

Pašerák a zloděj se na sebe podívali a bylo jim jasné, že musí výměnu dokončit. Je zcela možné, že lovec šel po nich a že mrtvola vevnitř mohla byt oběti nájemného zabijáka. Byla to snad falešná bubenice, která má nebožtíka na svědomí?

Bouře pomalu ustávala a tak se Mal, neboli Han, Julius a mnich, se kterým se mladík spřátelil, vydali do hangáru, kde měl pašerák zaparkovaný svůj Century Falcon. V hangáru byl překvapivě ozbrojený muž, který vylézal ze svého vznášedla. Frank se do něj okamžitě pustil, ale po šarvátce skončil zastřelen. Malovi a Juliusovi Petersonovi se naštěstí podařilo nastoupit do létajícího stroje a odletět.

Příběh je trošku poupraven a záměrně není vše odhaleno. Můžete si všimnout, že vždy když se někdo napil alkoholového nápoje, něco se přihodilo. Každý může za svojí postavu vylíčit svůj vlastní, podrobný příběh a to co odhalovaly doušky piva nebo kořalky.

Na závěr postavy:

Mal, Han - Resli (pašerák)
DC - Malabar (hospodský)
Ivan - Padla (lovec)
Epsar - Marťa (?)
Waley - Mysti (zlodej)
Julius - Kokes (balíček)
Frank - Joe (mnich)
Hudebnice - Mája
Číšnice - Mája

-- sepsala Mája